Malé osvětlení - vše co byste měli vědět o anestezii a báli se zeptat
Anestezie se obecně dělí na celkovou a regionální (lokální)
Lokální anestezii se nebudu zabývat, pokud ale je možnost nenechat se uspat celkově, přednostně bych volila tu.
Celková anestezie má tři složky:
1. ztrátu vědomí (anestezii)
2. snížení až odstranění bolesti (analgezii)
3. u některých výkonů (hlavně v břichu) celková relaxace svalů - nervovosvalová blokáda (jejich ochrnutí) hlavně příčně-pruhovaných svalů
Hloubka anestezie, délka a trvání je daná a odvozená od farmakokinetiky a farmakodynamiky léku, který podáváme (vcelku velmi dobře popsaná), dále záleží na věku, celkovém stavu a onemocněních pacienta (nemoci ledvin, jater, cukrovka..), které ovlivňují “chování” léků v těle.
Nejvíc ze všeho záleží na zkušenosti anesteziologa. Tak to je.
Vždy, když podáváme celkovou anestezii, musíme mít zajištěnou žilní kanylu, píchání není moc příjemné. Poté se podá opiát, nitrožilní anestetikum a relaxans. Pacient usne, přestane dýchat, sníží se mu tep a tlak krve. Kdybychom ho nechali v této fázi, tak umře. Anesteziolog teda musí zajistit dýchací cesty (do dýchací trubice strčíme umělohmotnou trubičku) a začne za pacienta dýchat ventilátor, který je součástí anesteziologického přístroje (to je to velké za hlavou pacienta s monitrama, pípá to a má to různé hejblátka). Sledujeme tlak a pulz a taky množství (lépe řečeno nasycenost) kyslíku v krvi. To je základ, jde toho sledovat invazivně mnohem víc.
Další průběh anestezie záleží na typu výkonu. To, aby byl pacient dál v bezvědomí zajišťuje vdechované anestetikum (tekavá kapalina, která se odpařuje a je vháněná do pacienta dýchacím přístrojem v nosném plynu, kterým je směs kyslíku a rajského plynu). Dle odezvy těla na chirurgický podnět přidáváme analgetikum (silný opiát) a dle nutnosti a délky výkonu další dávku relaxancia na svaly, aby chirurgové měli dobré operačné podmínky.
Ukončení a vyvedení z anestezie se děje zastavením přívodu vdechovaného plynu, s opiáty se pokračuje, ale sníží se dávka, aby se překlenulo období, než se dostane na pooperační pokoj a nebolelo to a relaxometrem se sleduje hloubka svalové blokády. Pokud naměříme, že svaly už nejsou zablokované, úplně pacienta vzbudíme, musí sám dýchat, mít reflexy (kašel, polykání) a vytáhneme trubičku z dýchacích cest. Může pak na JIP.
Pokud je částečně relaxovaný, co se může stát hlavně, když méně zkušený anesteziolog neodhadne délku výkonu, nebo to neodhadne chirurg, podáváme lék Neostigmin, který vytěsní ty naše relaxancia z vazby na svalech a opět jim umožní se smršťovat. Má to svoje vedlejší účinky, to ale mají všechny léky, které během anestezie podáváme, ale ty se dají zvládnout nebo se jim dá předejít. Nebo, a to se taky stane, se prostě jen počká, než účinek relaxancií odezní sám a naměříme, že svaly jsou ok. Nikdy to není víc jak půl hodiny.
Lék Sugammadex je taky vytěsňovač relaxancií z vazby na receptorech, který působí opravdu rychle a bez vedlejších účinků. Vytěsňuje ale jen jeden druh relaxancií, který se používá méně rutinně.
Takže, pokud je zkušený anesteziolog a má měření hloubky svalové blokády, dokážeme to odrelaxování a vyvedení z anestezie zvládnout bez jakýchkoliv dalších léků. Nebo se dá vždy 10-15 min počkat.
Pokud by byly další dotazy, klidně se mě zeptejte. Pokud jste zděšení, přeji, ať se na sál jen tak nedostanete.
